SADROCK, folks? sadrock, FOLKS!

je libo něco lehčího na zub? Voilá, THEE MORE SHALLOWS

Zpátky mezi dinosaury
Poslední dobou je to jeden neúspěšnej úsměv za druhým. Pohyby jsou víc a víc stereotypnější a oblíbená (spíš tradiční, to zní líp) melancholie podzimu přichází v podivně odlehčené formě. Kromě toho, že mi příjde, že už mi nic nevoní, tak jako předtím, tak i srdce a mozek jsou takový odevzdaný. Samovolný rozpad. I když zákon zachování hmoty by měl fungovat, napadá mě. Kam se teda všichni ti moji osobní démoni poděli?!
Připadá mi, že kyslík spíš vydechuju než naopak. Každopádně to odmítám zkoumat...bojím se toho nejspíš. Posouvám se i dozadu. Ručičky hodin tikají na opačnou stranu, zdá se mi. A já sem toho součástí. Hlavní postava v tomhle komickým dramatu. Je to svým způsobem cesta do pravěku. Každý určitě zná partičku fellas v dokonalejch out košilých. Byli/jsou to dobrodruzi 5letech srdcí. Jestli si můžu dovolit zobecňovat. Já jsem se teď taky, svým způsobem, pustil do dinosaurů. Je příjemný vidět běžet takovýho brontosaura jako jsou Sonic Youth . JJ moc příjemný!