Holub na střeše, vrabec v hrsti

sebedestrukce = seberealizace

Začít psát do virtuálního deníku o sebedestrukci je už samo o sobě sebedestruktivní?!

Nechápu spoustu věcí. Nikdy jsem nepochopil, jak může být vesmír nekonečný, proč se lidi smějí, když je jim do pláče, proč kouřím ... V poslední době nechápu daleko podstatněnjší věci-věc. Ale to zase bude dobrý, že?! "Se z toho vyspíš, jako ze všeho, tak nedělej". Možná nechápu vlastně skoro nic, vid...Sókrate.

Jaro je podzim. A v pátek nad Prahou létali vrabci. RED SPAROWES. Energická jízda vlakem z konce světa, teplota 1000 stupňů celsia. Mapy.cz+špinavé velkoměsto. Thema 11, která hrála před vrabcema byla rychlá, t(h)emná. Samé nové věci. Dobrý úvod do večera. Red Sparowes předvedli, to co jsem si myslel. Zničili celou civilizaci během hodiny. Jsme prach, tak proč se v něj neobrátit?! Post rock je svérázná muzik kategorie, do které moc nevidím. Vrabci ale můžu...musím. Jsou chvíle, kdy vám podobný vystoupení utrhne hlavu a vrátí vám nazpět cizí. Začátek jsem zvědavě koukal, "ukažte se", v půlce a hlavně závěrem bylo jasný, kde je síla red sparowes. Určitý odstup od lidí, který je mi sympatickej. Jinak by to ani nešlo. Krása. Red Sparowes udělali hodně. 7 hodinový návrat do nikam.

Teď stejně radši koukám na holuba na střeše. Vrabce bych v hrsti ani neudržel...nechtěl udržet-live my idea.

měl bych sem napsat zase pár slov...